Jak moderní monitory ovlivňují fyziologii lidského oka a proč pouhá vůle k mrkání nestačí.
Při běžném hovoru nebo procházce člověk zamrká 15 až 20krát za minutu. Každé mrknutí trvá přibližně 100 až 400 milisekund a je řízeno podvědomým centrem v mozkovém kmeni.
Při soustředěném pohledu na obrazovku (kognitivní zátěž při čtení, psaní kódu, tabulek nebo hraní her) však mozek vstupuje do režimu intenzivního sběru vizuálních dat a reflex mrkání záměrně potlačuje, aby nedošlo ke ztrátě informace. Frekvence klesá na kritických 4 až 6 mrknutí za minutu (pokles o více než 70 %).
Slzný film se skládá ze tří vrstev:
1. Mucinová vrstva – váže slzy k rohovkovému epitelu.
2. Vodná vrstva – vyživuje a okysličuje rohovku bez cévního zásobení.
3. Lipidová vrstva – tenký tukový film produkovaný drobnými meibomickými žlázkami na okrajích víček.
Bez plného dovření víček nedojde k mechanickému vytlačení lipidů ze žlázek. Slzný film se během 5 sekund roztrhne (zkrácení TBUT – Tear Break-Up Time) a rohovka je vystavena přímému vysychání. Dochází k chronickému zánětu, pálení, zarudnutí a reflexnímu slzení (oko paradoxně slzí, ale slzy postrádají tukovou vrstvu a okamžitě stékají).
Lidské oko bylo evolučně vyvinuto pro sledování vzdáleného horizontu. Při pohledu do dálky je ciliární sval uvolněný. Jakmile se však díváte na obrazovku ve fixní vzdálenosti 50–70 cm, sval musí permanentně kontrahovat, aby vyklenul nitrooční čočku.
Po několika hodinách souvislé práce vzniká tzv. akomodační spasmus – sval zůstane ztuhlý v křeči. Když se po práci podíváte do dálky, vidíte rozostřeně a trvá několik minut, než se oko dokáže znovu adaptovat. To vede k migrénám a urychlení zrakové vady.
Vyvinuto Dr. Jeffreyem Anshelem a doporučeno American Academy of Ophthalmology:
Tato zdánlivě banální pauza umožní ciliárnímu svalu úplný restart a obnoví prokrvení zrakového nervu. Blink Reminder tuto přestávku automaticky časuje a vizuálně doprovází.